|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Studium interakcí mezi mikrobiotou a obratlovci za použití axenických ("grem free") organismů
Kubovčiak, Jan ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Germ free (axenická) zvířata jsou individua chovaná ve speciálních podmínkách neumožňujících kontakt s okolními mikroorganismy. V některých vlastnostech se tito jedinci liší od přirozeně osídlených protějšků. Tyto rozdíly pravděpodobně odrážejí vliv přítomnosti komplexního střevního mikrobiálního společenství, které různými mechanismy ovlivňuje zásadní fyziologické funkce hostitele. Charakter těchto rozdílů tedy umožňuje studium vztahu hostitele, v tomto případě obratlovců a jejich intestinální mikrobioty, který se vyvinul ve složitý systém interakcí zajišťující relativně stabilní soužití. Pozornost je v germ free výzkumu tohoto vztahu soustředěna zejména na interakce mikrobioty s imunitním systémem, metabolismem, morfologií orgánů a chováním hostitele. Práce předkládá shrnutí výsledků studií výše uvedené problematiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Impact of Probiotic Bacteria on Allergic Sensitization in Type I Allergy Model
Schwarzer, Martin ; Kozáková, Hana (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Nevoral, Jiří (oponent)
Hlavním cílem v boji proti alergické epidemii je vývoj účinných preventivních strategií. Události v raném postnatálním období, jako je kolonizace bakteriemi, mají významný vliv na rozvoj vyvážených imunitních reakcí. Probiotika, zejména bifidobakterie a laktobacily, jsou vzhledem ke svým schopnostem modulovat imunitní odpověď hostitele nadějnými kandidáty pro prevenci alergických onemocnění. Aby mohl být bakteriální kmen označen jako probiotický, musí projít přísným testováním. Z 24 lidských bakteriálních izolátů jsme vybrali tři nové kmeny rodu Lactobacillus (L.) podle jejich antagonistické aktivity vůči patogenním bakteriím, odolnosti proti nízkému pH a prostředí žlučových solí. V myším modelu jsme prokázali jejich bezpečnost a ukázali jsme jejich schopnost ovlivnit cytokinovou produkci směrem k protialergické Th1 odpovědi v izolovaných slezinných buňkách. Využití probiotik jako vektorů pro slizniční podání rekombinantního alergenu je atraktivním přístupem ve vývoji dobře tolerovaných a účinných vakcín proti alergickým onemocněním. Ukázali jsme, že neonatální monokolonizace bezmikrobních myší rekombinantním kmenem L. plantarum NCIMB8826 produkujícím Bet v 1 snižuje senzibilizaci k březovému pylu v pozdějším životě. Mechanismus zahrnoval posun směrem k protialergickému Th1 fenotypu, doprovázenému...
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv střevní mikroflóry na endotoxinový šok
Hrnčíř, Tomáš ; Kobayashi, K. ; Flawell, R. A. ; Hudcovic, Tomáš ; Kozáková, Hana ; Štěpánková, Renata ; Tlaskalová, Helena
Endotoxinový šok je nejzávažnější komplikace sepse. Lipolysacharid (LPS) nebo endotoxin, který je strukturální složkou gram negativních bakterií, je hlavní příčinou a může aktivovat imunitní systém a vést k mnohočetnému orgánovému selhání, které se nazývá endotoxinový šok. V našem projektu zkoumáme vliv střevní mikroflóry na citlivost k endotoxinu pomocí modelu bezmikrobních myší a myší prostých specifických patogenů
|
host ::
RSS.